Kurz primární prevence 2018

Kurz primární prevence, 2.A a 2. B, 18. 6. – 20. 6. 2018

Na rozdíl od ostatních tříd, které psaly před uzavíráním známek spoustu písemek, se třídy 2.A a 2.B vydaly v pondělí 18. června vstříc dobrodružství na kurz primární prevence do nedalekého Srnčí u Moravské Třebové. Hned po příjezdu jsme se rozdělili na skupinky a rozebrali si klíče od chatek. Až se každý alespoň trochu zabydlel a vybalil si svoje věci, tak se konala organizační schůzka pod vedením paní profesorky Sedláčkové. Řekla nám, co nás v následujících dvou dnech čeká a mluvila také o odevzdání mobilních telefonů po celý kurz. Zabavení telefonů vyvolalo různé reakce a názory, ale nakonec jsme si to užili i bez nich a vlastně jsme je ani nepotřebovali. Po obědě jsme měli možnost se rozhodnout mezi variantami, které se týkaly odpoledního programu. Odhlasovalo se odpoledne strávené v areálu kempu Srnčí a procházka s úkoly v nedaleké Moravské Třebové. V areálu se hrál např. volejbal, speedminton, přehazovaná, karty, poker, šachy, ale i nohejbal s panem profesorem Veselkou. Mnozí také navštívili bazén, který byl pro nás k dispozici. Až se část spolužáků s paní profesorkou Pernicovou a Sedláčkovou vrátila z Moravské Třebové, tak nás čekala první večeře. Po jídle byl program individuální a kdo chtěl, mohl si přisednout k ohni a zpívat táborové písničky s kluky, kteří hráli na kytaru.

Druhý den ráno na nás čekala v 8 hodin snídaně. Po snídani jsme hráli ve skupinkách hry s profesory, povídali si a čekali na příchod vedoucích z agentury Alfa Svitavy. Ke každé třídě byli uděleni dva vedoucí, kteří s námi trávili celý den. Obě třídy měly za úkol se více poznat a zjistit o sobě věci, které doposud nevěděly. Jeden z mnoha úkolů bylo o sobě napsat určitý počet tvrzení a zařadit mezi ně jednu nepravdu, tedy lež. Poté jsme chodili mezi spolužáky a oni měli hádat, které z našich tvrzení je nepravdivé. Takhle jsme se o lidech ze své třídy dozvěděli nové věci, které bychom do nich nikdy neřekli.

Program obou tříd se trochu lišil, takže třída 2.A měla jako další úkol nakreslit svůj erb s věcmi, které je baví a vystihují. Poté každý svůj erb představil ostatním a vysvětlil, proč vypadá zrovna takhle. Všeobecná třída měla zcela jiný úkol. Každý si měl vymyslet zvíře a nemoc, ale neprozrazovat je ostatním. Po vymyšlení si jednotlivci dali slanou tyčinku mezi zuby a snažili se svému parťákovi ve dvojici říci, co mají za zvíře a nemoc. Mimo mluvení s tyčinkou v puse hrála 2.B hru klávesnice, která spočívala v rychlosti a bystrosti. Jednalo se o kruh, který byl ohraničený lanem s čísly 1 až 25. Za úkol bylo vyběhnout z rohu a postupně se dotknout čísel tak, aby v celém kruhu byla jen jedna noha a jedna ruka. Celá hra byla na čas.

Měli jsme mezi sebou také souboj všeobecko vs. humanitka. Jelikož je ve 2.A méně studentů, tak se do soutěžení zapojil i náš pan třídní. Šlo o to, že na druhé straně cesty byla prázdná sklenice a uvnitř míček na ping pong. Náš cíl byl jasný – dostat míček ze dna sklenice pomocí přenášení vody v ústech ze sklenice na startu trasy na lžíci, kterou měl vyvolený z každé třídy držet v puse a nedotýkat se rukama. Na trase s vodou v puse směl být pouze jeden a kvůli menšímu počtu lidí v 2.A jsme dostali větší naběračku. Troufám si říct, že skoro po celou dobu byla soutěž vyrovnaná, ale nakonec si svoje vítězné místo obhájila humanitka, a tím dokázala, že ne ve všem je všeobecko lepší a že se humanitka nemá odsuzovat hned na začátku.

Po vyčerpávajícím dopoledni jsme se šli posilnit obědem, po kterém následoval odpočinek a nabrání sil před náročným odpolednem. Ve dvě hodiny si opět každá třída dala sraz se svými vedoucími a hurá k plnění dalších úkolů a her. Čekal na nás pravěký golf a cesta na lanech. Pravěký golf hrála 2.A ve vybraných dvojicích a 2.B ve vybraných trojících. Každý si měl najít svoji golfovou hůl a střídat se v týmu, takže se nesměl jednotlivec dotknout míčku vícekrát za sebou. Bylo připraveno 18 jamek a po dopravení míčku do jamky jsme museli vložit žeton. Druhá část golfu spočívala v uklízení žetonů zpět do krabičky. V 2.A si jeden zavázal oči a druhý ho vedl a navigoval tak, aby nevidomý zvládl posbírat 9 žetonů. Poté se role vystřídaly. V 2.B měl každý za úkol pouze 6 žetonů kvůli rozdělení do týmů po třech.

Z lanové trasy jsme nesměli spadnout, což bylo občas těžké. Pokud kdokoliv spadl uprostřed cesty k cíli, musel se vrátit na začátek a absolvovat cestu znovu. Jako úplně poslední překážka s agenturou byla lanová cesta bez možnosti držení horních lan. Princip byl založen na spolupráci kolektivu a vymyšlení taktiky, jak se dostat na druhou stranu bez upadnutí. Nakonec se oběma třídám podařilo přemoci lana téměř bez zranění. Na závěr se třídy se svými vedoucími rozloučily a následovala poslední večeře. Po večeři následoval volný program a kluci chystali oheň na táborák a opečení špekáčků. U ohně se všichni shromáždili a opět se zpívalo a hrálo na kytaru. Poslední noc byla před námi, a tak málokdo šel spát brzy.

Ráno nás čekala poslední snídaně a čas na sbalení věcí. V 11 hodin pro nás přijel autobus a dopravil nás zpět do Jevíčka, kde jsme se rozloučili, a tím náš kurz primární prevence skončil. Myslím si, že každý od výletu očekával něco jiného, než se vlastně uskutečnilo (v dobrém slova smyslu). Bylo to hezké dobrodružství bez telefonů a čas strávený se svou třídou.

Karin Schlesingerová, 2.A

Přidáno