Začátek června byl na Gymnáziu v Jevíčku ve znamení maturitních zkoušek. Všichni maturanti úspěšně zvládli didaktické testy z českého jazyka, angličtiny nebo matematiky a očividně se velmi těšili na své ústní zkoušky. Nejprve se se svými vědomostmi představili gymnazisté, a přestože se rok a půl vzdělávali distančně bez možnosti přímého kontaktu s učiteli, vedli si velmi dobře a všichni ústní maturitu zvládli. Řada z nich si dokonce zvolila náročnější formu maturitní zkoušky – letos totiž nebyla povinná ústní zkouška z českého jazyka ani angličtiny – přesto se do toho odvážně vrhli a oslňovali svými výkony.
Studenti kombinovaného lycea zahájili svůj maturitní den obhajobami maturitních prací. A letos to byla skutečně jízda! Scénář k filmu o problémech dnešní mládeže, film, který byl tímto scénářem inspirován, problematika šikany na základních školách, poutavé brožurky pro děti a mládež (o afrických pětkách, péči o chrup či naučné stezce v okolí Moravské Třebové), přestavba dodávky na obytný vůz, návrh ostrovního domu či stáje pro koně. Odpoledne lyceáni navázali na úspěšné obhajoby svými výkony při ústních zkouškách.
Na slavnostním vyřazení dne 10. června se v aule Gymnázia v Jevíčku všichni absolventi rozloučili se svým gymnáziem a převzali maturitní vysvědčení. Hlavně se děkovalo – učitelům, rodičům, kamarádům, ale samozřejmě i absolventům. Zástupci jednotlivých tříd se loučili se všemi přítomnými a mnohé dojali k slzám. „…člověka nejvíce formuje rodina a my máme to štěstí, že máme rovnou dvě, protože Gymjev se nám stal tak blízkým, že ho dokážeme považovat za druhou rodinu. Proto mi dovolte pronést více než pár vět k našim úžasným profesorům. I když to s námi občas nebylo jednoduché, tak to s námi zvládli a měli s námi trpělivost. To oni nás protáhli celými čtyřmi roky… Naši profesoři jsou ti, za kterými se většina z nás bude ráda vracet. I když jsme na ně občas nadávali a neshodovali se s nimi, tak musíme uznat, že právě oni nás naučili, jak se s hodně věcmi poprat, a že v životě nepůjde vše tak, jak si budeme přát, a plnit povinnosti se vyplácí,“ pronesla za celou třídu 4. A Aneta Ševčíková.
Další úspěšné a úžasné studenty posíláme do světa a doufáme, že se k nám budou vracet, protože ke své rodině se člověk často rád vrací. Krásné čtyři roky na gymnáziu některým končí, ale jiným v září zase začnou. Věříme, že i ti noví studenti shodně s Anetou za čtyři roky prohlásí: „…rodinu si člověk nevybere, ale Gymjev je rodina, kterou jsme si vybrali.“
Lucie Škvařilová
