Historie Gymnázia Jevíčko

O založení školy

Poslední desetiletí 19. století bylo v Jevíčku poznamenáno bojem mezi Čechy a Němci o vliv na správu města. Přestože obyvatelstvo Jevíčka a okolí tvořili většinou Češi, rozhodující funkce měli však v rukou Němci. Město ale vedli špatně a hrozil mu hospodářský a kulturní úpadek. Toho si byli čeští vlastenci vědomi a snažili se v obecních volbách získat dostatek hlasů. Vytoužené vítězství přišlo roku 1892, kdy se starostou stal MUDr. Jan Klimeš. Své vítězství potvrdili Češi roku 1895.
Nově zvolené městské zastupitelstvo s českou většinou se mohlo i přes pokračující obstrukce německé menšiny soustředit na práci ve prospěch města. Uskutečnit se tak mohly i plány na zřízení české střední školy. Městské zastupitelstvo uznalo, že není schopno samo ze svých prostředků školu zřídit a vydržovat, a proto podalo 13. ledna 1896 petici za založení zemské vyšší reálky moravskému zemskému sněmu. Sněm odpověděl kladně hlavně zásluhou poslance za Jevíčsko dr. Jana Žáčka již 4. února 1896. Tak mohla začít konkrétní jednání zemského výboru, zemské školní rady a města Jevíčka, kterému byly požadavky sděleny 26. května 1896. Přes nemalé náklady se jevíčští zastupitelé nezalekli a 3. července 1896 svůj zájem o zřízení reálky potvrdili, navíc přislíbili stavbu nové budovy, s tím že do jejího otevření budou adaptovány místnosti pro reálku v zámečku. Na základě této odpovědi a kladného postoje zemského výboru schválil moravský zemský sněm 27. února 1897 zřízení zemské vyšší reálky s vyučovací řečí českou v Jevíčku.
Součástí rozhodnutí byly i pokyny pro jevíčské zastupitelstvo tohoto znění: „Městské obci Jevíčku ukládá se závazek postarati se o potřebné místnosti pro tamní zemskou vyšší reálku v předepsaném počtu, rozměru a stavu, jak je toho třeba při postupném otvírání reálních tříd, dále o naturální byt pro ředitele a školníka, prvnější mimo budovu školní, pak o potřebné školní zařízení a učebné pomůcky, jakož i vůbec všechny potřeby zavčas, konečně pak uhrazovati služné školníka a zaopatření jeho, jakož i jeho rodiny. Městské obci Jevíčku ukládá se mimo to závazek odváděti do fondu zemského na potřebu platů učitelských, počínaje rokem 1897/98, pokud se týče 1. října 1897 paušální obnos 3 800 zl.“ Zastupitelstvo tyto pokyny přijalo a 11. května 1897 podepsalo příslušnou smlouvu.
Ředitelem nového ústavu byl 31. července 1897 jmenován dosavadní profesor reálky v Telči Adolf Erhart, který ihned zahájil přípravy k otevření školy. V zámečku byly zřízeny dvě učebny, dvě šatny, tělocvična, ředitelna, sborovna a kabinet přírodopisu. Při zápisu 16. a 17. září bylo přijato 79 žáků, kteří byli rozděleni do dvou tříd. Slavnostní zahájení výuky se konalo 18. září, aby pak pravidelná výuka začalo v pondělí 20. září 1897.
Vzápětí začala jednání o postavení nové budovy. Pozemky vedle zámečku patřily majiteli velkoopatovického panství a jevíčského dvora hraběti Ludvíku Herbersteinu. První kolo jednání o jejich koupi nebo darování však skončilo neúspěšně, neboť jevíčské zastupitelstvo nepřistoupilo na hraběcí podmínky. Nezbylo než hledat nový pozemek, přímo ve městě žádný vhodný nebyl. Ke stavbě se sice nabízely obecní pozemky naproti pivovaru, o nich však všichni zainteresovaní uznali, že se pro reálku nehodí.
O velikonocích 1898 se proto ředitel ústavu Adolf Erhart pustil do druhého kola jednání s hrabětem Herbersteinem. Tentokrát vše skončilo úspěšně a velkoopatovický hrabě věnoval za symbolické odškodnění patřičný pozemek ke stavbě reálky. Zastupitelstvo okamžitě zadalo plány budovy, které vypracovali inženýr Katel Pětník a stavitel Antonín Tebich z Brna. Konkurs na stavbu pak vyhrál stavitel Václav Wittner z Olomouce. Jeho firma začala již 22. srpna 1898 s výkopovými pracemi. Slavnostní posvěcení základního kamene se pak konalo 9. října 1898. Tento kámen s nápisem: „Vědě a umění. Založeno 9. 10. 1898″, je dodnes uložen ve zdi vedlo vstupních dveří. Celou slavnost uzavřel svým vystoupením čtenářsko-pěvecký spolek Ctibor. Stavba pokračovala rychlým, na dnešní poměry až neuvěřitelným tempem a 17. září 1899 mohla být nová impozantní budova slavnostně otevřena. Dodnes, jak je poznat i z obálky tohoto almanachu, zůstala největší budovou ve městě.
Otevření přilákalo mnoho návštěvníků a stalo se slavností pro široké okolí. Po mši svaté vyšel průvod k nové budově, jejíž stavitel Wittner ji symbolicky předal jevíčskému starostovi Emanuelu Sedláčkovi a ten zase řediteli reálky Adolfu Erhartovi. Mezi četnými projevy zaujalo vystoupení poslance dr. Jana Žáčka, který si svým snažení za založení reálky v moravském zemském sněmu vydobyl úctu všech jevíčských občanů. Slavnost, kterou nenarušil ani silný déšť, vyvrcholila banketem v sále Záložny. Jevíčské zastupitelstvo mohlo být spokojeno, přes přinesené finanční oběti byl jeho cíl splněn.

Medaile vydaná na památku svěcení budovy

A že náklady nebyly malé, dokazuje několik čísel. Úprava učeben v budově zámečku přišla na 7 600 korun, celkové náklady na novou budovu reálky dosáhly 270 000 korun, navíc každoročně přistupovaly několikatisícové příspěvky na platy učitelů. Proto byly s povděkem přijímány četné peněžité dary. Záložna města Jevíčka věnovala škole za prvních deset let její existence 48 000 korun, vysoce ceněn byl i dar 20 000 korun poukázaný jevíčským rodákem Augustinem Křivánkem k založení reálky.