Turisťák 2019

Na dobrodružství sportovně turistického kurzu se 3.A společně s 3. B připravovaly už několik měsíců dopředu před osudným 6. květnem, kdy jsme se konečně vydali do Staré Vsi u Rýmařova v Jeseníkách. Samotný název programu Adventure nás utvrzoval v tom, že se rozhodně máme na co těšit, a fotografie na webových stránkách chaty Orientky v nás vzbuzovaly dojem, že by to mohlo být doopravdy dobře prožitých pět dní.
Při příjezdu jsme se ale neubránili lehčímu zklamání, když jsme ve finále spatřili naše pokoje. Zvěčněné na fotkách na internetu vypadaly o něco luxusnější a vybavenější, ale no co, nakonec jsme nad absencí slíbených televizí a kulečníku v herně mávnuli rukou. Úsměv na tváři nám ale vykouzlilo seznámení s našimi dvěma instruktorkami Deny a Terezkou, jež nás okamžitě utvrdily v tom, že celé tohle STK bude naprosto „no stress“.


V celém týdnu byly pro nás agenturou STAN připraveny vždy dopoledne a odpoledne dvě hlavní, speciální činnosti, jako např. různé lezení či airsoft, které byly poté doplněny o odlehčené a kolektivní hry. Program jsme tedy v pondělí po úklidu na pokojích a obhlídce terénu započaly střílením z luku a lezeckou stěnou. Paradoxně nebezpečnějšími se ovšem pro některé z nás staly odpočinkové herní aktivity, při nichž hned na začátku kurzu někdo utržil ne tolik závažná zranění. Odřené koleno? Done. Zlomený nos? Done. Pořezané prsty? Done. Náladu jsme si ovšem spravili na dětském hřišti a skluzavce, na kterou přece ještě vůbec nejsme příliš staří.
Druhý den jsme pokračovali týmovými soutěžemi a dalším lezením po stěně, tím nejdůležitějším vrcholem dne se však stal námi tolik vyhlížený airsoft. Po nabrání všech potřebných zásob a bezpečnostního vybavení a po rozdělení do dvou týmů jsme se vydali do blízkého lesa, který chatu Orientku obklopoval.

V něm se odehrálo několik soubojů na pět životů a na smrt, a když už jsme byli od těch malých kuliček, které jsme na sebe bez ustání pálili, dostatečně poštípaní, vrátili jsme se zpátky na oddechové hry.
Ve středu na nás po pár zamračených dnech konečně vykouklo sluníčko, což jsme se rozhodli oslavit skotačením na bungee trampolíně a kruhovým tréninkem na hřišti s instruktorkou Terezkou. Taky jsme si mohli prověřit naši fyzičku a vpustit do žil kapku adrenalinu na třípatrovém vysokolanovém centru. Večer nás jako každý den opět čekalo volno, v němž jsme si buď prostě jen povídali na pokojích, nebo plavali v krytém bazénu, hráli karty a deskové hry, jedli pizzu, ale také třeba i zpívali různé hity (Jóžin z bážin…).
Tímto se k nám pěkné počasí definitivně otočilo zády a ve čtvrtek v noci začaly dva propršené dny. Od plánovaného bungee runningu a skoku do prázdna se muselo upustit, a tak na řadu přišel náhradní program uvnitř, padesáti otázkový kvíz a vytvoření svého vlastní rádiového vysílání v týmech. Při tom jsme se opravdu královsky pobavili a využili naše vědomosti i kreativitu. Když odpoledne na pár hodin relativně přestalo pršet, rozhodli jsme se toho využít a vydali se podruhé si zahrát airsoft či se jenom projít po okolí.
Přestože déšť v poslední den kurzu stále nechtěl zcela ustat, pořád nám nezabránil v tom vyzkoušet si ten na čtvrtek plánovaný skok do prázdna. Pohled na přibližně dvanáctimetrovou plošinu, z níž jsme měli seskočit dolů, nám sice neudělal příliš dobře od žaludku, ale bezpečné jištění a pevné lano nám nakonec pomohlo si poslední zážitek našeho STK bez problému užít. Domů jsme si společně s taškami plnými zabláceného oblečení odváželi také nově nabyté zážitky a samé úsměvné vzpomínky, které nás budou minimálně do maturity i nadále provázet.


Jan Hader, 3. B

Přidáno