Turisťák? To je nějakej salám nebo co?

Naše Klabzubova jedenáctka ze 3.A v doprovodu o něco početnější 3.B vyrazila v pondělí 7. května ráno směr Jeseníky. O fotbale ale neměla být řeč ani trochu. Čekal nás týden plný sportu a turistiky.

Pondělní odpoledne bylo věnováno převážně jednoduchým aktivitám a hraní airsoftu. Cíl byl jasný – pošetřit co nejvíce sil do dalších dní. K tomu nám pomohl i nálet na svačinu, která v jídelně zůstala nestřežena. Úterý proběhlo ve znamení orientačního běhu, který nás zabavil na celý den. Rozdělili jsme se do několika týmů a vyrazili vstříc neznámému. Jakožto parta nesoutěživých povah jsme si „běh“ náramně užili. Neuběhlo ani deset minut, vyhlásili jsme první přestávku a vymýšleli strategii pro naše další počínání. Cestou jsme zachránili jinou ztracenou skupinu, přenesli podchlazenou členku naší party, stříleli šípy do vajíčka a zvládli jsme hru na schovávanou před instruktorkou, která nás nesměla potkat. Trasu jsme zvolili úplně jinou, než jsme měli. Inovace v podobě zkratky lesem sice přinesla své ovoce, na druhou stranu některým z nás ale boty usychaly až do konce týdne. Završením dne byla soutěž o nejchutnější kotlíkový guláš. Díky nadmíře přestávek během celého dne paní profesorky čekaly na ochutnávku celou věčnost. Náš kuchařský um ale nezklamal a výsledek stál za to.

Středa se nesla ve znamení neustávajícího deště. Do oběda byl na programu bungee running, po poledni jsme vyrazili do lanového centra. Část z nás překonala sama sebe, druhá se nechala přemoct svým strachem z výšek. Únava postupně stoupala. Střídali jsme se na pokoji v podřimování a neustále posouvali čas vstávání na budíku. Když se setmělo, vytáhli nás na noční hru. Ta spočívala v ukrývání knoflíků kdekoli na těle tak, aby je soupeř nenašel. Brzy jsme přišli na správnou taktiku, kterou jsme poté v opačné roli nebyli schopni zúročit.

Předposlední den kurzu vyplnil celodenní výlet na zříceninu hradu Rabštejn. Aby nám cesta rychle ubíhala, hráli jsme slovní fotbal a kochali se nádhernou přírodou. V nohách jsme měli přes 20 kilometrů, a tak jsme se večer zmohli pouze na pozorování bouřky, která pár z nás pořádně vyděsila.

Pátek proběhl podobně jako pondělí. Pár nepříliš náročných aktivit. Ti vytrvalejší z nás vyzkoušeli své schopnosti ještě na lezecké stěně.

Při návratu domů na většinu osazenstva dolehla spokojená vyčerpanost a byli jsme rádi, že jsme jednou za čas vyměnili salám za dobrodružství, přestože klasický turisťák stále patří k výbavě na výlet.

 

Kateřina Stündlová, 3.A

Přidáno