S gymnazisty o veřejnoprávních médiích s PhDr. Blankou Stárkovou

Ve čtvrtek 23. dubna k nám do Jevíčka zavítala paní PhDr. Blanka Stárková. Známá je svými překlady ze španělštiny nebo jako šéfredaktorka stanice Český rozhlas 3 – Vltava. V letech 1962–68 studovala obor španělština – výtvarná výchova na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1970 pracuje v Československém, později Českém rozhlasu. Působila v redakci španělského vysílání pro zahraničí. V letech 1984–1989 studovala na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy a studium zakončila doktorátem. Od roku 1990 pracovala v hlavní redakci literárně dramatického vysílání. V letech 1999-2002 byla šéfredaktorkou stanice Vltava. Na svém kontě má na dvě desítky překladů ze španělské a iberoamerické literatury. Je členkou Obce překladatelů a Syndikátu novinářů. Dne 4. dubna 2014 jí velvyslanec Španělského království v Praze, pan Pascual Navarro Ríos předal řád Isabely Kastilské za šíření povědomí o španělské kultuře v České republice a prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi.

Přednášky v sále jevíčského zámečku se zúčastnily třídy sexta a 3. A. Úvodní slovo si vzal pan Rudolf Beran, který nás přivítal a seznámil s programem. Nejprve nám paní Stárkovou představil, což bylo zbytečné, protože jsme se v hodinách českého jazyka na přednášku řádně připravili a „vygooglili“ si informace o této velmi zajímavé dámě. Bylo těžké zvolit téma besedy, protože paní doktorka má velký přehled téměř o všem. Sama vybrala okruh veřejnoprávních médií (lze nazvat i jako médium veřejné služby), je to označení sdělovacího prostředku, které má příjem z veřejných peněz a právně definovaný rozsah a povinnosti. Cílem jejich provozování je zabránit zneužití médií politickými stranami a zachovat tak média jako čtvrtý pilíř demokracie. Veřejnoprávní média jsou v České republice definována zákonem, patří mezi ně Český rozhlas, Česká televize a Česká tisková kancelář. Výklad byl proložen dotazy zvídavých studentů, na které bylo vždy dostatečně zodpovězeno. Paní Stárková byla za naše dotazy ráda a v závěru nás za ně pochválila.

Bohužel vše je omezeno, stejně jako média, i čas besedy byl stanovený a my po jedné vyučovací hodině museli odejít zpět do školy. Přesto srdečně děkujeme paní doktorce za její čas a snad to nebylo poslední setkání!

Text: Michal Jordán, 6. S, Foto: Aneta Zezulová, 6. S

Přidáno