Konec léta na Karlovce

Den otevřených dveří na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy přinesl kromě věcných informací o průběhu přijímacího řízení ještě něco navíc. Dozvěděla jsem se díky němu o letní škole žurnalistiky, kterou fakulta pořádá na konci srpna. Neváhala jsem, napsala motivační dopis, příspěvek na téma sílícího extremismu ve společnosti a doufala, že to vyjde. Vybrali mě, a proto jsem poslední srpnový víkend nastoupila do vlaku směr Praha vstříc novým zkušenostem na – mnou nepříliš probádaném – poli žurnalistiky.

Pro začátek našeho kurzu organizátoři šikovně zvolili návštěvu Českého rozhlasu, která nás velmi příjemně potěšila. Prošli jsme si celou budovu, svezli se v prvním páter nosteru, který jsem v životě viděla, a vyzkoušeli si své první rozhovory. Příprava nám byla k užitku, neboť jsme se hned poté přesunuli do Karolina, kde jsme pokračovali v důkladném bádání o historikovi Michalu Macháčkovi, se kterým jsme následně provedli další rozhovor.

Úterní ráno probíhalo pod vedením moderátorů Ľubomíra Bajaníka ze slovenské RTVS a Alfonze Šurana z Televízie TA3. Simulovali jsme si ranní poradu v televizi, kdy každý přišel se svým nápadem na natočení reportáže, který si musel před vedoucím redakce řádně obhájit. Odpoledne bylo věnováno semináři PhDr. Jana Jirků, nazvaném Realita, reprezentace reality, pseudorealita, konstrukce pseudoreality a role médií, ve kterém jsme pracovali s několika tištěnými médii i jejich internetovými doménami. Program na Hollaru zakončila Mgr. Veronika Macková, která nás uvedla do základů práce televizního reportéra.

Třetí den jsme vyrazili do terénu. Pobrali jsme iphony, handky a vyrazili na Staroměstské náměstí natočit pár stand-upů. Vyzkoušeli jsme si jak roli reportéra, tak roli kameramana. Další krok spočíval ve zvládnutí dialogů s turisty. Nastínili jsme si jednoduché téma, a to jejich návštěvu v Praze. Nejtěžší bylo odchytit někoho, kdo se s námi před kamerou vůbec chtěl bavit. Po řádce neúspěšných pokusů to vyšlo a oprášili jsme nejen angličtinu, ale hned tři světové jazyky. Večer jsme se vrátili na Hollar, kde nám promítl režisér Jan Gebert svou čerstvou novinku Až přijde válka, po níž jsme zakončili den diskuzí o snímku.

Poslední část letní školy byla věnována tvůrčímu psaní. PhD. Karol Lovaš nás nešetřil a rovnou nám dal napsat libovolný útvar, který měl podtitul: Proč chci být novinářem/novinářkou? Donutil nás tak zrekapitulovat si náplň všech uplynulých dní, urovnat si myšlenky a zamyslet se, jestli se v budoucnu tomuto oboru opravdu chceme věnovat.

Sama za sebe můžu říct, že tyto čtyři dny intenzivní práce, inspirace a profesionálního vedení mi před maturitním ročníkem daly mnoho. Studentům z nižších ročníků tuto iniciativu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK vřele doporučuji a děkuji především doktorandce Kateřině Turkové, která největším dílem akci organizovala.

 

Kateřina Stündlová, 4. A

Přidáno