Jaderná elektrárna Dukovany a vodní přečerpávací elektrárna Dalešice

NEBOLI
Já podrbu záda Tobě a Ty zase mně
Jednoho nevrlého únorového rána, sotva po té co sluneční paprsky s odporem olízly na kost zmrzlou zemi, jsme byli my, účastníci již tradiční vzdělávací akce „Jádro a vůbec elektřina“ vyhnáni, ostatně jako každé ráno, ze svých vyhřátých postýlek. Dostali jsme, aspoň pokud si vzpomínám, úplně nový autobus… Proto jsme byli poučeni, že se k němu máme chovat jako ke svému mobilnímu telefonu, že pokud něco skřípe rozhodně to ani v nejmenším nemá tendenci upadnout, a že -paradoxně- v autobuse můžeme jíst. Vyjeli jsme. Úmorná a dosti hodinová cesta. A na jejím konci na nás počkal výhled, který si za život každý zaslouží alespoň jednou vidět. Výhled plný děsu a jisté výbušnosti ale také obdiv nad lidskými silami. Rovnal se skoro pyramidám a vesmírným lodím nového i dávného světa. Monumentální dílo architektury, fyziky, chemie, matematiky. Obrovská a prý i zcela bezpečná jaderná elektrárna Dukovany. (Tato elektrárna využívá ke štěpení vodu. Ta zbrzďuje příliš rychlé neutrony , které se posléze mohou trefit do jádra uranu. Reaktory se nemohou přehřát protože není-li voda, není reakce.)
Poté následuje hodinu až dvě dlouhá návštěva infocentra, ze které se mnohým zatočila hlava. Dokument, barevné až křiklavé stěny, velké množství exponátů, teplo, vydýchaný vzduch a obrovské množství informací nám, některým doslova, vyrazili dech. Po okamžitém zákroku je ale vše v pořádku a ani teplotní rozdíl mezi interiérem a exteriérem nás nezastaví! A tak plníme autobus a jedeme na druhu část naší pouti. Jedná se o přečerpávací vodní elektrárnu Dalešice, která vznikla přehrazením údolí a toku řeky Jihlavy. Je to elektrárna využívající polohovou energii vody za pomoci složitého systému turbín, všemožných kanálů, kanálků, trubek, trubiček, motorů, motůrků a hlavně pádu vody z velké výšky. Dalešice se využívají k chovu ryb, tlumení povodní a zvětšení průtoku v řece v době sucha. Jejím hlavním účelem je ale elektřina. Tu v období nedostatku vyrábí ale v období přebytku ji čerpá. To mně osobně nepřijde úplně správné. Myslím, že důvodem pro přečerpání není JEN přetížení sítě. Snad je to také kvůli penězům… Což mě trochu mrzí. (Upozorňuji, že se jedná jen o můj názor). Zde nás čekala pro změnu úmorná zima, dokument číslo dvě a pak poutavá prohlídka areálu a vybavení elektrárny. Strach mě osobně opustil až po ujištění, že v trubkách, které provádí vodu elektrárnou, jezdily tatrovky. Po této přednášce jsme opět obsadili autobus a čekala nás cesta zpět. Po třeskuté únorové zimě byl vyhřátý autobus příjemnou změnou.
Celkově mám na tento výlet kladný názor. Byl to výlet plný kontrastů, techniky a poznání. Byl to výlet dále v cestě naším životem. Byl to výlet k poznání sebe sama.

 

Přidáno